Čtyřicítka všechno změní

Nebudu vám dámy lhát, je to tak. Dlouho jsem se bránila myšlence, že s věkem moje osobnost dozraje a tím pádem i moje názory na muže. Ano, jde zase o vztahy s muži. Mám dávno za sebou fázi, kdy jsem doufala, že příběhy z filmů Rosamunde Pilcher se mi stanou i v reálném životě. Asi vám to připadá úsměvné, ale já opravdu věřila, že tak to chodí. Když jsem žila s otcem mých dětí, s kterým mám za sebou bolestný, no spíše nechutný rozchod, tak v tom největším zoufalství jsem si představovala, jak pojedu autem, praskne mi pneumatika, zastaví nějaký pohledný mladý muž (v mém případě tedy spíše prošedivělý zralý muž) a nabídne mi pomoc. Pak na sebe narazíme omylem někde ve městě a on mne pozve na kafe. No a nakonec mne požádá o ruku a já se budu moci rozvést. Viděla jsem se v bílých šatech, kolem má šťastná rodina a tak, vše přesně podle filmu. No takže tyto představy mne opustily někde kolem 35-tého roku, tedy někde kolem doby, kdy jsem musela od svého ex odejít zcela sama a, aniž by někde čekal jiný zamilovaný muž se zámkem nebo továrnou. Sama jsem se musela brodit rozvodovou špínou ve finanční tísni a bez vidiny happyendu, ale nevadí :). Hrozné na tom je spíš to, že i přesto všechno jsem si naivka myslela, že na mě někde ve vesmíru čeká můj princ. Já bláhová věřila, že existují muži, kteří nežárlí, nemají ženu za majetek, chtějí s partnerkou trávit čas, váží si žen, nemají je za hospodyně nebo za okrasný přívěšek, že chtějí sex tak často jako já, netráví v práci víc času než je nutné, jen aby nemuseli domu, neléčí si ve vztahu k ženám své komplexy z dětství, rodiny, nejsou mamánci a neupřednostňují svou svobodu nad vztahem a nikdy nešetří na výdajích za mne nebo rodinu. Určitě jsem si nevzpomněla na vše, ale myslím, že to stačí. Přišla moje čtyřicítka a já konečně našla svoji ženskou stránku, vyrovnala jsem se s minulými vztahy a začala se mít ráda. Jupí, řekly byste, ale chyba lávky. Nikdy jsem nebyla připravenější na zdravý vztah a nikdy jsem nebyla tolik realistická při pohledu na mužský svět. Najednou se mi v hlavě rozsvítilo, ze dne na den a viděla jsem muže, jací jsou. A co je horší – dala jsem za pravdu slovům své maminky, která mi vždycky říkala: „Chlapy jsou všichni stejný, pokud tě nebije a pracuje, tak se ho drž.“ A já hloupá vždycky odpovídala: „Mami, ale on mi nerozumí. „ A dělá toto a tamto :))) A ona jen, žena zkušená, kroutila hlavou a v duchu se smála a asi se směje i teď. 🙂

Milé ženy, nečekejte se svatbou, až vám bude čtyřicet, protože pak se pravděpodobně nebudete chtít vdát už vůbec, protože uvidíte mužský svět v celé jeho nahotě a není to rozhodně vždy hezký pohled. Miluju muže a život s nimi, ale už radši nekoukám na filmy Rosamunde Pilcher 🙂

Vaše Libka