Duší senior

Vrátila jsem se zpět z horského ráje do ruchu velkoměsta. Zpátky se vrací i staré zvyky, které mi tam moc chyběly. Naštěstí mne holky z Biorganica poslaly vyzkoušet ošetření inLight do salonu Soul Touch k paní Staré. To jméno hodně vystihuje, o čem vlastně budu psát.:)

Přijdu tedy do salonu a těším se, jak se nechám hýčkat biokosmetikou. Já, tvrdá zastánkyně chemie, která se nechá vábit zcela přírodními produkty. Ale jsem otevřena všemu, takže se těším. Hlavně na odpočinek s kosmetikou spojený. Ale o tom jindy. Takže paní kosmetička se mne nejprve ptá na moje alergie, kosmetické zvyky a nakonec přijde ta záludná otázka – věk. Můj věk? No to je velké tajemství i pro mé okolí, nikdy jej neříkám. Jsme tady v Čechách totiž svázáni konvencemi a podle věku si lidi řadíme do škatulek, a ženy nejvíc. Když se mne někdo náhodou zeptá na můj věk, vždy se pohybuji někde mezi 30 – 35 lety. Tam jsem se zastavila a cítím se tak. Vypadám tak, protože moje genetická výbava naštěstí funguje výborně. Navíc můj životní styl odpovídá asi té době. Dělám to, co očekává společnost, že dělá žena v tomto věku. Takže tak. I moje děti mají instrukce, že když by se jich náhodou někdo ptal, tak mají říci toto číslo. Nedavno moje dcera vyplňovala nějaký horoskop na internetu a říká: “mami, tak jsem zjistila, že jsi koza. Narodila si se v říjnu roku 1986, viď?” Smáli jsme se s mojí mamkou, která u toho byla a nevěřícně zírala na svou vnučku, co to plácá. A my obě se jen smály. Samozřejmě jsem kývla: “ano dcero, jsem koza” 🙂 to jsem :)) ale ve skutečnosti jsem drak.

No paní Stará v salonu tedy trvala na informaci o mém skutečném věku. A tak jsem bez přemýšlení vyhrkla: “Je mi devadesát.” Ano, slyšíte dobře. Řekla jsem 90 let. Samo to ze mne vyšlo ven. Moje duše se cítí na devadesát, uvězněná v těle třicetileté holky. Cítila jsem se na devadesát už v deseti letech, ale tam uvnitř, v mé vnitřní karmě. To jsem ale ještě vůbec netušila, že existuje. Paní Stará se smála, protože před tím jsem jí též vyprávěla, jak o svém věku mlžím. Konečně to šlo ze mne ven. Pravda je na světě. Není mi ani třicet, ani třicet pět, ale devadesát. Ovšem na seniorku vypadám opravdu skvěle a myslím, že bych si zasloužila kampaň nějaké kosmetické firmy. Ty přípravky by se pak prodávaly sami.:)

Ve skutečnosti mi je někde mezi, to tajemství si vemu do hrobu. Ale zvážím, zda moje strategie říkat pár let méně nebude fungovat lépe obráceně, když bych řekla pár let víc. Ty obdivné pohledy: “Na svůj věk vypadáš skvěle”, taky nejsou k zahození.

Díky inLight zastavím stárnutí a moji hrou s čísly mohu bavit okolí ještě mnoho let, než mi bude opravdu těch devadesát. Ale věřím, že já se budu cítit stále stejně, protože zevnějšek jen odráží pocity ducha a tomu už je devadesát teď.:))

Vaše Libka

(takhle jsem vypadala po ošetření inLight a líčení ZUii)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *