Princezna ve věži

Vždycky jsem měla spousty přátel. Velmi brzy jsem založila rodinu, žila s mužem a dvěma dětmi. Často jezdila se všemi k rodičům, kde bylo taky vždy plno. Nikdy jsem to tolik nevnímala, ani netušila, že je to něco extra. Něco, co by mohlo odejít a nedej bože mi i chybět. Navíc jsem vždycky byla pohlcená prací, takže nikdy nebyl čas být sám a nic nedělat. Přála jsem si častokrát zažít ten pocit, že je třeba víkend a to znamená, že budu jenom ležet na lehátku a poslouchat hudbu nebo si číst. Čas běží a rodina se rozpadla. Sedím sama v prázdném bytě, bez muže a bez dětí, které mají týden u táty. Nejhorší jsou ale ty řeči ostatních jako:”buď ráda, že si můžeš odpočinout” nebo “co bych za to dal, být chvíli sám”. Jenže když to není občas a stane se to rutinou, která se ob týden opakuje, tak už to není tolik zábavné a atraktivní. Navíc se seznámíte s mužem, který žije ve Špindlu. A vy se radujete, že konečně nebudete sama. Nejen v milostném slova smyslu, ale také fyzicky. Jenže chyba lávky. Přítel pracuje v gastronomii, takže vlastně non-stop. Jezdíte 150 km, aby jste prchli před samotou a jste znovu sami, jen na jiném místě. Navíc daleko od přátel, kteří vás jediní mohou vytrhnout z té samoty. Se svým, né úplně tradičním, životním stylem působíte mezi horaly jako podivín a těžko se mezi těmi pár lidmi, kteří ve Špindlu žijí, hledá přátelský vztah. A i kdyby, tak kdy a kde? Trávíte většinu času čekáním na svého vyvoleného v teple domova, aby jste alespoň těch pár hodin, kdy je doma, pracovali na vašem vztahu. Takže žádný princ, který vás vysvobodí z věže, ale princ, který vás ve věži navštěvuje a občas vám dá zapomenout, že v ní žijete.

Víte, nebráním se duchovnímu růstu a všechny výzvy příjmám, ale… nechci, aby se ze mě stala fanynka seriálů ani workholik, který je raději v práci, než sám doma. Ale nesnáším být doma sama. A tak v tý věži píšu tenhle diář osamělé princezny, která se snaží zastavit čas a zakonzervovaná drahými krémy se snaží udržet svou pleť bez vrásek, aby se princ na bílém koni, který ji jednou najde, nevyděsil až ji uvidí a uvěřil, že on je ten první a jediný.:))

Přeji vám krásný advent

Libka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *